Klidné náměstí Piazza dei Cavalieri di Malta (náměstí Maltézských rytířů) najdete na Aventinu mezi ulicemi Via di Santa Sabina a Via di Porta Lavernale. Náměstí je známo především díky zdi, kterou zdobí neoklasické obelisky a vojenské trofeje, a také díky velkým zeleným dveřím s tajemnou klíčovou dírkou, které Římané říkají „Il buco di Roma“.
Historie Piazza dei Cavalieri di Malta
Historie vzniku náměstí sahá až 18. století, kdy došlo k rozšíření Via di Santa Sabina a bylo rozhodnuto o rekonstrukci kostela Santa Maria del Priorato na popud kardinála Giovanniho Battisty Rezzonico (synovec papeže Klementa XIII.). Rekonstrukce kostela byla svěřena významnému benátskému rytci a architektovi Giovannimu Battistovi Piranesi, který v mezi lety 1764 – 1766 provedl nejen renovační práce kostela, ale také přilehlé budovy, zahrady, monumentálního vstupu do komplexu Villa del Priorato a náměstí. 
Piranesi byl velkým obdivovatelem templářského řádu, proto také při rekonstrukci využil své znalosti a do své práce vložil také několik odkazů a symbolik, které připomínají i jednu z nejpůsobivějších legend, která se váže k tomuto místo. Legenda říká, že pahorek Aventin je ve skutečnosti jednou velkou lodí zasvěcenou templářským rytířům, která je připravena vyplout do Svaté země, jakmile přijde čas. Jižní část svažující se k Tibeře je příď lodi, monumentální portál do vily je vstup do zadní paluby, zahrady jsou lanoví plachetnice a obelisky na náměstí jsou stěžni lodi. Symboly na obeliscích nejsou pak ničím jiným než symboly svobodných zednářů, tedy tajnými zprávami pro zednáře.
Piazza dei Cavalieri di Malta a komplex Villa del Priorato di Malta
Náměstí Piazza dei Cavalieri di Malta turisté vyhledávají zejména kvůli tajemné klíčové dírce ve dveřích vstupního portálu do komplexu sídla Maltézských rytířů. Touto klíčovou dírkou, kterou římané nazývají „Il buco di Roma” (“římská díra”), je totiž úchvatný výhled na kopuli baziliky svatého Petra, který navíc dokonale lemují stromy zahrady vily.
Kromě tohoto kouzelného výhledu klíčovou dírkou nabízí náměstí a přilehlý komplex Maletézských rytířů (Villa del Priorato di Malta) také bohatý pohled do historie a tajemství tohoto magického místa.
Klenotem náměstí Piazza dei Cavalieri di Malta je kostel Santa Maria del Prioto, který zde byl postaven již v 1. století n. l. jako součást benediktinského opatství. Ve 12. století přešel celý komplex opatství pod správu Templářských rytířů, kteří komplex proměnili ve svou základnu a opevněné sídlo. Po zrušení templářského řádu papežem Klementem V. v roce 1312 veškerý majetek připadl špitálnímu řádu svatého Jana v Jeruzalémě (běžně známý jako Maltézský řád či Řád johanitů), který komplex na Aventinu vlastní dodnes a nachází se zde sídlo velkopřevorství pro střední Itálii.
Během 15. až 17. století prošla vila řadou renesančních a barokních přestaveb, které postupně potlačily její původní pevnostní charakter a proměnily ji v reprezentativní palácové sídlo s rozsáhlými zahradami.
Dnešní podoba vily pochází z 18. století, kdy kardinál Carlo Rezzonico (velkopřevor řádu) pověřil architekta Giovanniho Battistu Piranesiho celkovou rekonstrukcí komplexu. Piranesi, který byl do té doby znám především jako rytec, pojal tuto zakázku velkolepě a do rekonstrukce zahrnul i návrh nového vstupního náměstí. Nové náměstí Piranesi pojal jako antické vojenské nádvoří, které obklopují nízké zdi zdobené obelisky, trofejemi, erby připomínající slavnou minulost maltézských rytířů.
Piranesi byl vždy fascinován scenérií a perspektivou a tak při návrhu vstupní brány uplatnil architektonický prvek veduta di infilata. Do velkých dřevěných zelených vrat vsadil mosaznou klíčovou dírku (Il Buco della Serratura) a tak vznikla světoznámá optická hra, která návštěvníka vtáhne do obrazu, jehož rám tvoří dokonale sestříhaná alej cypřišů a obraz kupole baziliky svatého Petra, která díky iluzi vypadá, jako by se nacházela přímo na konci zahrady vily. Samotná vstupní brána v sobě nese hluboký symbolický význam. Jediný pohled skrz klíčovou dírku propojuje tři zcela odlišné státní i duchovní celky: Maltezský řád (klíčová dírka), Italský stát (cypřišová alej) a Vatikán (kupole baziliky svatého Petra). Piranesi tím chtěl vyjádřit kontinuitu rytířské ochrany, křesťanské víry a papežské autority.
Radikální přestavbou exteriéru a interiéru prošel i kostel Santa Maria del Prioto, který se v té době nacházel v havarijním stavu. Z původního kostela byly použity pouze obvodové zdi a vzniklo tak zcela jiné architektonické dílo. Bylo postaveno nové monumentální průčelí připomínající antický chrám. Interiér Piranesi zaklenul novou valenou klenbou, pokryl jej čistě bílými štuky a navrh ikonický prosvětlený oltář s Pannou Marií (dílo sochaře Tommasa Righiho). Přestavba kostela byla pro Piranesiho tak osobním dílem, že si dokonce přál být zde pochován. Po jeho smrti v roce 1778 byl uložen do hrobky v jedné z postranních kaplí. Dnes zde stojí jeho pomník – mramorová socha v životní velikosti od sochaře Giuseppeho Angela, která zobrazuje Piranesiho oděného v antické toze, držího svitek se svými architektonickými plány.
Od roku 1869 je Villa del Priorato územím s extrateritoriálním statusem, to znamená, že zde platí platí práva a suverenita řádu Maltézských rytířů.
Vila, kostel ani zahrady nejsou veřejnosti přístupné. Prohlédnout si tak můžete pouze náměstí Piazza dei Cavalieri di Malta a podívat se skrz slavnou klíčovou dírku.