Nedaleko náměstí Piazza Navona najdete monumentální komplex kostela Santa Maria della Pace, jehož součástí je i renesanční skvost Chiostro Bramante (Bramantův klášter). Svůj název kostel dostal na památku uzavřeného příměří pace di Bagnolo (mír Bagnolo), které ukončilo válku mezi Benátkami a Neapolí vyvolanou spiknutím rodu Pazzi ve Florencii.
Kostel Santa Maria della Pace
Kostel Santa Maria della Pace nechal na konci 15. století postavit papež Sixtus IV. na základech původního kostela Santa Andrea del Aquarizariis na památku zázraku, který se zde stal v roce 1480. Legenda vypráví, že opilý voják rozzuřený, že prohrál velkou část peněz, hodil po obraze Panny Marie nůž a ten začal krvácet. Tato událost vyvolala pozornost papeže Sixta IV., který přislíbil opravu chátrajícího kostel. Přestavba kostela byla zahájena v roce 1482 a zcela dokončena až v roce 1484, kdy byl papež Sixtus IV. již po smrti. Nastupující papež Inocenc VIII. nechal kostel nazvat Santa Maria della Pace na památku míru Bagnolo.
Za autora návrhu nového kostela je považován Baccio Pontelli nebo Meo del Caprino (či oba), dodnes nelze zcela jistotou určit.
Významnou přestavbou kostel prošel na popud papeže Alexandra VII. Práce pod vedením architekta Pietra da Cortony probíhaly v letech 1656 – 1667 a jejich výsledkem je barokní vzhled kostela se slavným portikem, který můžeme obdivovat dodnes. Po přestavbě se kostel stal velmi oblíbeným, na dlouho dobu byl také jediným kostelem v Římě, kde se sloužili mše i v odpoledních hodinách.
Exteriér kostela Santa Maria della Pace
Fasáda kostela s půlkruhovou verandou je dílem Pietra da Cortony a na první pohled nám připomíná zejména portiky u starořímských staveb divadel. Původní přístup ke kostelu byl úzkou uličkou, tento prostor však nedostačoval při náporu bohatých farníků, jejichž kočáry se sem nevešly. Proto bylo zbořeno několik okolních domů a vznikl nádherný barokní portikus.
Průčelí budovy je rozděleno na tři části. Centrální část tvoří konvexní půlkruhový portikus podepřený dórskými sloupy nesoucí iónský architráv. Vlys na kladí nese text žalmu 72 : SUSCIPIANT MONTES PACEM POPULO ET COLLES IUSTITIAM (“Hory přinesou lidu pokoj a pahorky spravedlnost”).
Ve středu horní části portiku je okno lemované dvojicí sloupu a pilastru na každé straně. Pár sloupu a pilastru se opakuje v celé horní části fasády. Nad oknem je umístěn erb papeže Alexandra VII., který byl značně poničen francouzskými okupačními vojsky v 19. století.
Dvě boční křídla fasády se skládají ze dvou dórských sloupů nesoucí kladí s atikou. V medailonech je portrét papeže Sixta V. (vlevo) a Alexandra VII. (vpravo). Autorem Putti na obou stranách medailonů je Ercole Raggi.
Dveře do kostela pocházejí z 15. století.
Kopule byla přistavěna v roce 1524 podle projektu Antonia da Sangalla mladšího.
Interiér kostela Santa Maria della Pace
Kostel Santa Maria della Pace má krátkou úzkou hlavní loď se čtyřmi postranními kaplemi, která je zakončena osmibokým transeptem se čtyřmi kaplemi a presbytářem v malé obdélníkové apsidě.
Hlavní loď s bočními rizality, ve kterých jsou kaple, je zaklenuta křížovou klenbou a je zdobena štuky se symboly a znaky rodiny Chigi. Čtyři kaple po stranách byly postaveny v období renesance.
Kaple Chigi
První kaplí vpravo je Kaple Chigi (Capella Chigi) ze 16. století. Kapli nechal postavit Agostino Chigi, italský bankéř a velký mecenáš umění v období renesance. Samotná kaple je vlastně takovou malou apsidou zdobenou štuky a znakem Chigi. Oltářní obraz je bronzový reliéf “Snímání z kříže” od Cosima Fancelliho. Po stranách oltáře jsou dvě klečící sochy sv. Kateřiny Sienské (vpravo) a sv. Bernardina (vlevo). Tito dva světci pocházejí stejně jako rod Chigi ze Sieny. Fresky nad apsidou zobrazující Sibyly a proroky jsou od Raffaela Santi a patří nejvýznamnějším dílům v kostele.
Kaple Cesi
Druhou kaplí vpravo je Kaple Cesi (Capella Cesi) postavená podle projektu Antonia da Sangallo mladšího v roce 1525 pro kardinála Angela Cesiho. Kaple má valenou klenbu a osvětluje ji okno s freskami od Filippa Lauriho po stranách. Oltářní obraz zobrazující Svatou rodinu se sv. Annou je od Carla Cesia. Mramorová výzdoba kaple je dílem italského sochaře Simone Mosca. V kapli se nachází hrobky Angela Cesiho a jeho manželky Francesky Carduli. Velkolepé hrobky s ležícími sochami zesnulých na sarkofágu jsou od Vincenza de Rossi. Ten je také autorem soch sv. Petra, sv. Pavla a reliéfu s proroky a anděly na oblouku vchodu do kaple.
Kaple Ponzetti
První kaplí vlevo od vchodu je Kaple Ponzetti (Capella Ponzetti) zasvěcená sv. Brigitě a sv. Kateřině Alexandrijské, kterou si objednal kardinál Fernando Ponzetti (lékař papeže Inocence VIII.). Kaple je malá apsida završená polokopulí (tzv. koncha) zdobenou freskami Peruzziho. Baldassare Peruzzi je také autorem oltářního obrazu zobrazující světce uctívající Pannu Marii s dítětem. Po stranách kaple jsou pomníky: vpravo hroby Beatrice a Lavinie Ponzetti (zemřely při epidemii v roce 1505), vlevo památník předků Ponzetti postavený v roce 1508. Stěna nad kaplí je zdobena freskou od Lazzara Baldiho.
Kaple Mignanelli
Druhou kaplí vlevo je Kaple Mignanelli (Capella Mignanelli), která je obložena polychromovaným mramorem pocházejícím z Jupiterova chrámu na Kapitolu. Oltářní obraz Panny Marie se svatými je od Marcella Venusti. Na vnějších stranách kaple je portrét právníka Girolama Giustini z roku 1548 od Raphaela da Montelupo (vlevo) a vpravo pomník s bustou Pietra Paola Mignanelli (kapitán v bitvě u Lepanta). Freska v luněte nad kaplí je jedním z mála děl římského malíře vlámského původu – Fippa Lauri.
Prostory transeptu byly přestavěny v letech 1611 – 1614 na objednávku Gaspara Rivaldi. Z toho období pochází i hlavní oltář od Carla Maderny z polychromovaného mramoru, který byl navržen speciálně k uložení zázračného oltářního obrazu Panny Marie s dítětem. Po stranách oltáře jsou dvě olejomalby od Domenica Cresti (spíše známý jako Domenico Passignano). Výzdoba klenby a apsidy presbytáře je od boloňského malíře Francesca Albani. Od Stefana Maderny jsou i dvě sochy umístěné na průčelí oltáře znázorňují mír a spravedlnost.
Kopule byla postavena v roce 1524 podle projektu Antonia da Sangalla mladšího a je zdobena štuky Pietra da Cortony.
Kaple Benigni
První kaplí v transeptu vpravo je Kaple Benigni (Capella Benigni) zasvěcená Janu Evangelistovi. Kaple je, stejně jako všechny kaple v transeptu, klenutý výklenek s krátkou valenou klenbou. Ve středu kaple je oltářní obraz “Sv. Jan Evangelista a anděl” od Cavaliera d’Arpino a na bocích kaple jsou hrobky Giacoma Benigni (1588) a Giulia Benigni (1611). Nad kaplí je obraz “Zvěstování” od Carla Maratty.
Kapela Olgiati
Vpravo od oltáře je Kaple Olgiati (Capella Olgiati) zasvěcená sv. Janu Křtiteli. Oltářní obraz “Křest Krista” (1607) je od Orazia Gentileschiho, malby na bočních stěnách kaple od Bernardina Mei a fresky v klenbě od neznámého umělce. Obraz “Uvedení Panny Marie do chrámu” je od sienského umělce Baldassarre Peruzzi.
Kaple Ukřižování
Kaple Ukřižování (Cappella Crocefisso) vlevo od oltáře je zasvěcená Ukřižování Ježíše Krista a byla postavena v 16. století. Pozlacený mramorový svatostánek je dílo školy Andrea Bregno (1490). Ukřižovaný Kristus (polychromovaná dřevořezba) pochází z 15. století a jeho pravděpodobným autorem je Pasquale Da Caravaggio. Dva obrazy po stranách kaple “Svatá Marie Magdaléna” a “Svatá Marta” jsou připisovýny malířce Artemisii Gentileschi. Nad kaplí je obraz “Narození Panny Marie” od Raffaella Vanniho.
Kaple Narození Páně
Poslední kaplí v transeptu vlevo je Kaple Narození páně (Cappella del Presepe) zasvěcená Narození Páně. Oltářní obraz “Klanění pastýřů” je od Girolama Siciolante da Sermoneta. Obraz “Smrt Panny Marie” nad kaplí je od Giovanniho Maria Morandi.
Vlevo v transeptu se nachází také vchod do kláštera.
Bramantův klášter
Bramantův klášter (Chiostro del Bramante) je jedinečným příkladem renesanční architektury a první dokončenou budovou slavným renesančním architektem Donato Bramante v Římě. Klášter byl postaven kolem roku 1500 na objednávku kardinála Oliviera Carafy, což dokládá dedikační nápis po obvodu křížové chodby.
Křížová chodba kláštera má dokonalý elegantní čtvercový tvar. První podlaží tvoří čtyři oblouky na každé straně, které podpírá 16 pilířů v iónském stylu s hlavicemi a podstavci (16 je podle Vitruvia dokonalé číslo). Naproti tomu druhé podlaží tvoří vzájemně střídající se korintské pilíře a sloupy, které podpírají architráv.
V prvním podlaží se dříve nacházely společenské místnosti a chodbu zdobí pohřební památky z konce 15. století. Chodba druhého podlaží je zdobena freskami s výjevy ze života Panny Marie a dříve se zde nacházely obytné prostory, ve kterých se dnes konají výstavy.
V roce 1997 byl klášter po rozsáhlých rekonstrukcích přeměněn na multifunkční budovu, ve které se konají výstavy, koncerty, vzdělávací programy a různá setkání. Je zde umístěna i kavárna a knihovna.