Museo di Roma in Trastevere, muzeum folklóru a římských básníků, najdete v nenápadné budově bývalého kláštera na náměstí Piazza Sant’Egidio v jedné z nejstarších římských čtvrtí Trastevere. Toto malé muzeum je jedním ze skrytých klenotů Říma, které prostřednictvím sbírky uměleckých děl a artefaktů nabízí celkový přehled o historii a kultuře města.
Historie kláštera Sant’Egidio a muzea
Historie budovy, ve kterém dnes sídlí muzeum, sahá až do počátku 17. století, kdy se jeptišky Řádu bosých karmelitánů pustily do přestavby blízkého kostela (dnes nese název kostel Sant’Egidio). Bosé karmelitky zde sídlily až do roku 1875, kdy byl klášter vyvlastněn italskou vládou.
V následujících letech byl komplex bývalého kláštera využíván jako kasárna, správní budova, útočiště pro nemocné vojáky za 1. světové války či dětské antimalarické sanatorium. Po 2. světové válce se sanatorium stalo z důvodu vymizení malárie v Římě nadbytečným a tak bylo zrušeno. Město následně rozhodlo, že uvolněné prostory přemění na jedno z římských muzeí, které bude věnováno městskému folklóru a římských básníkům období 18. – 19. století. Přestavba bývalého kláštera byla zahájena v roce 1969 a již v roce 1977 bylo slavnostně otevřeno Muzeum folklóru a romantických básníků (Museo del Folklore e dei Poeti Romaneschi).
Na konci 90. let bylo muzem rozšířeno o stálé expozice vyprávějící o životě obyčejných Římanů v době před 20. stoletím a od roku 2000 nese muzeum nový jednoduchý název Museo di Roma in Trastevere (Římské muzeum v Trastevere).
Museo di Roma in Trastevere a jeho sbírky
Stálá sbírka muzea představuje lidový život v Římě od konce 18. století do druhé poloviny 19. století a to prostřednictvím uměleckých děl nejrůznějších umělců a očima folkloristů. Vystaveny jsou zde obrazy, grafiky, kresby, fotografie nebo předměty z keramiky, skla a kovu. Nejčastějšími tématy jsou řemesla, světské a církevní slavnosti (karneval, Vánoce), lidové tance (např. saltarello) a lidové kroje.
Zvláštní pozornost je věnována zejména obrazům, které zachycují “Zmizelý Řím”, italského malíře a fotografa Ettora Roeslera Franze. 120 akvarelů bylo vytvořeno mezi lety 1878 – 1896 a sám umělec je nazval “Pitoreskní Řím”. Na obrazech jsou zachyceny části Říma, které se v průběhu následujících let dramaticky změnily či dokonce zcela zmizely a jsou tak významným historickým záznamem.
Muzeum uchovává také 76 olejomaleb novináře a spisovatele Diega Angeliho, které jsou patrně jediným důkazem o jeho malířské tvorbě.
Jeden ze sálů je věnován italskému básníkovi známým po pseudonymem Trilussa, který ve svých básních v římském dialektu vyprávěl příběh Říma. Vystavené předměty, jako jsou fotografie; dopisy; pohlednice; noviny či kresby, pocházejí z pozůstalosti Trilussa.
Proměna Říma ve 20. století je zachycena prostřednictvím fotografií z let 1971 – 1972 Emilia Gentilini a fotografií Maria Carbone ze 50. let.