Bazilika svatého Klimenta v Lateráně (Basilica di San Clemente al Laterano) se nachází ai 300 metrů od Kolosea a jednou z nejstarších a nejzajímavějších kostelů v Římě. Bazilika pochází z 12. století, byla postavena na troskách původního kostela ze 4. století a je zasvěcena sv. Klementovi I., třetímu papeži po sv. Petru.
Bazilika svatého Klimenta v Lateráně se pyšní titulem Basilica minor a je spravována Dominikánským řádem.
V Bazilice najdete také hrob sv. Cyrila.
Historie Baziliky svatého Klimenta v Lateráně
Bazilika, kterou můžeme obdivovat dnes, byla postavena ve 12. století na místě starobylých budov pohřbených ve dvou patrech, z nichž nejstarší pochází z 1. století. Tento významný objev učinil převor kláštera Joseph Mullooly v roce 1857. První patro tvoří současná středověká Bazilika, druhé patro je původní starověká Bazilika a třetí patro pozůstatky římských budov. Lze však předpokládat, že pod nimi se nachází ještě starší pozůstatky budov. To dokládají vykopávky v letech 1912 – 1914, kdy byl postaven odvodňovací kanál mezi San Clemente a Koloseem. Ve čtvrté vrstvě tak mohou být budovy, které byly zničeny požárem v roce 64 n. l. za vlády císaře Nerona.
První pravděpodobná zmínka o Bazilice pochází z období pontifikátu papeže Siricia (384-399), kdy je v listinách zmíněn kostel zasvěcený sv. Klimentovi. Tuto zmínku lze podložit nalezenými nápisy při vykopávkách. Mnoho odborníků se však domnívá, že Bazilika byla postavena spíše na počátku 5. století. To lze také logicky vysvětlit. Po přijetí milánského ediktu v roce 313, který umožnil stavět křesťanské kostely, v Římě nadále fungovaly pohanské chrámy a první kostely se začaly stavět až koncem 4. století, protože zde křesťanství stále nebylo příznivě přijato. A právě pohanský chrám Mithraeum je jednou ze staveb objevenou pod Bazilikou. Chrám k uctívání boha Mithra zde existoval nejspíše až do roku 395, kdy císař Theodosius I. pohanské kulty zakázal. Existují dokonce důkazy, že tento chrám byl značně zničen, když byl násilím uzavřen. Lze tedy předpokládat, že první kostel zde byl postaven až po roce 395.
Víme také, že kostel po svém postavení získal velkou popularitu. Za pontifikátu papeže Zosima se zde v roce 417 konala papežská rada.
Původní Bazilika měla monumentální vstup ze sloupů, interiér byl rozdělen na 3 lodě a zakončen apsidou. V průběhu staletí prošla Bazilika několika proměnami. V 6. století byla postavena Solea, což vlastně taková lávka od vchodu k hlavnímu oltáři, která umožnila kněžím projít, aniž by se museli prodírat davem. Z tohoto období pochází i mozaiková podlaha, sakristie a monumentální křtitelnice. Zde byl také v 9. století pochován sv. Cyril, který spolu se svým bratrem sv. Metodějem přivezl do Říma ostatky sv. Klimenta, které jsou také uloženy v Bazilice. Série fresek pochází z 11. století. Původní Bazilika zde stála až do začátku 12. století, kdy byla zasypána kameny až po vrchol sloupů rozdělující lodě a na těchto základech byla postavena Bazilika nová.
K výstavbě nové Baziliky se podle některých pramenů přistoupilo proto, že byla značně poškozena při plenění Říma Normany v roce 1084 a v roce 1091 zemětřesením.. Její poškození však nemohlo být tak rozsáhlé, protože se zde v roce 1099 konala konkláve ke zvolení papeže Paschalise II., který zde byl kardinálem. Právě na popud nového papeže a nového kardinála Anastasia došlo k výstavbě nové Baziliky. Bazilika byla postavena v raně křesťanském stylu a z velké části po vzoru původní baziliky. Nová bazilika však byla užší, poloměr apsidy menší a byla přistavěna zvonice. Z původní baziliky přenesena tzv. schola cantorum, ohrazení liturgického prostoru s dvojicí ambonů pro předčítání evangelia a epištol, které bazilice věnoval v 6. století kněz Mercurius (pozdější papež Pavel II.). Nový kostel byl vysvěcen 26. 5. 1128 papežem Honoriem II.
V průběhu staletí byla Bazilika svatého Klimenta v Lateráně přestavována a měnil se také vzhled exteriéru a interiéru. Tu současnou podobu však definovala až přestavba v letech 1713 – 1719 na popud papeže Klementa XI, kterou provedl architekt Carlo Stefano Fontana, synovec slavného Domenica Fontany.
Exteriér Baziliky svatého Klimenta v Lateráně
Nenápadná a přesto elegantní fasáda byla postavena v roce 1716 podle návrhu Carla Fontany. Do Baziliky vedou dva vchody. Pro návštěvníky je určen boční vchod na Via di San Giovanni in Laterano postavený podle návrhu Carla Fontany v roce 1719. což připomíná nápis nad dveřmi.
Hlavní (slavnostní) vchod byl postaven Fontanou nad oblouky původního portiku z 12. století. Vchod je chráněn verandou podepřenou čtyřmi starověkými sloupy. Pokud budete mít štěstí a bude tento vchod otevřen, můžete projít dovnitř a vstoupit do atria (quadriportico). Atrium má čtyři portiky: východní portikus je dvoupodlažní a je podepřen čtyřbokými zděnými pilíři, severní a jižní portikus podpírají jónské a dórské žulové sloupy pocházející ze starověkých římských budov. Pár sloupů je z růžové asuánské žuly. Kašna uprostřed atria pochází z 19. století.
Vstup do Baziliky je na západní straně přes verandu. Fasáda Baziliky je jednoduchá a na Baroko nezvykle strohá. První patro tvoří lodžie s arkádou a čtyřmi iónskými sloupy. Nad arkádou je kladí s krátkými pilastry. Druhé patro je zakončeno tympanonem a ve středu se nachází velké okno.
Na levé straně je zvonice postavená na přelomu 17. a 18. století. Dříve se zvonice nacházela na opačné straně a její pozůstatky si můžete prohlédnout v dolní bazilice.
Horní bazilika
Bazilika svatého Klimenta v Lateráně má klasické bazilikální uspořádání – centrální loď s bočními loděmi, vnější půlkruhovou apsidou a je bez transeptu. Neobvyklé je, že má pouze jeden vchod (jedny dveře z atria) a na koncích bočních lodí se nachází kaple.
Hlavní loď je lemována dvěma arkádami na každé straně, které jsou odděleny pilíři. Každá arkáda je podepřena čtyřmi starověkými ionskými sloupy. Sloupy pravděpodobně pocházejí z různých starověkých budov v Římě, protože nejsou stejné a mají také odlišnou délku, což je patrné zejména u paty sloupu.
Nad arkádami v hlavní lodi se nachází okna restaurovaná v 18. století a mezi nimi fresky (čtyři na každé straně) od různých umělců: Svatá Flavia od Pietra da Pietriho (1714), Sv. Kliment přinášející vodu ze skály na Krymu od Conca, Umučení sv. Klimenta od Grecolina, Přeložení ostatků sv. Klimenta od Odazziho, Smrt sv. Servula od Chiariho, sv. Ignác odsouzen k smrti od Piastrina, Umučení sv. Ignáce v Koloseu od Ghezziho (1715) a Setkání sv. Ignáce a sv. Policarpa v Izmiru od Triga.
Nad vchodem po stranách jsou vyobrazeny sv. Cyril a sv. Metoděj, autorem je Pietro Rasini. Nápis přímo nad vchodem připomíná obnovu Baziliky papežem Klementem XI.
Fresky jsou stejně jako okna a vnitřní část oblouků arkád zdobené bílými štuky, které elegantně zdůrazňují zlatý strop a mozaiku apsidy. Impozantní strop pochází z roku 1715, centrální freska zobrazuje Apoteózu svatého Klimenta a je od Chiariho. Na stropě je také erb papeže Klementa XI.
Obě boční lodě mají pozlacené dřevěné stropy, v jejichž středu se nachází malby od Pietra Rasiniho. V levé lodi je to obraz Korunování Panny Marie a v pravé lodi Apoteóza svatého Servula.
Mramorová mozaiková podlaha je ukázkovým příkladem stylu cosmatesco.
Schola cantorum
Schola cantorum a navazující svatostánek pocházejí z 6. století a byly přeneseny s původního kostela. Konstrukce Schola cantorum je tvořena mramorovými deskami umístěnými na konci (tzv. transennae), na kterých je umístěn erb papeže Jana II., který dílo pro původní baziliku objednal. V původní bazilice byly dvě řady lavic lemovány dvěma vyvýšenými řečnickými pulty obrácenými k hlavnímu oltáři. Při opětovném sestavení však byla levá strana přeměněna na kazatelnu a vedle ní umístěn nádherný velikonoční svícen. Prostor v ohrazení sloužil pro zpěváky. Schola cantorum toho typu již se moc nevidí. Po změně liturgické normy v 16. století je nahradila cantoria.
Svatostánek a apsida
Apsida Baziliky svatého Klimenta v Lateráně je zdobena freskami a mozaikami, které patří k těm nejlepším v Římě. Fresky apsidy jsou ze 14. století a mozaiky v lastuře a na oblouku pocházejí z 12. století.
Nad hlavním oltářem je ciborium (baldachýn) z 12. století, které podpírají čtyři korintské sloupy z mramoru pavonazetto. Pod hlavním oltářem se nachází krypta z roku 1868, kde jsou uloženy ostatky sv. Klimenta a sv. Ignáce.
Za oltářem je starobylý biskupský trůn, který pochází z původní Baziliky.
Po pravé straně na zdi se nachází svatostánek (tabernákl) z počátku 14. století ve francouzsko-gotickém stylu. Svatostánek nechal zhotovit kardinál Caetini v roce 1299 a jeho autorem je Arnolfo di Cambio.
Kaple
V Bazilice svatého Klimenta v Lateráně je celkem pět kaplí, které byly postaveny v průběhu staletí:
- Kaple sv. Kateřiny (Cappella di Santa Caterina)
V dolní části levé uličky (po pravici, pokud jdete do Baziliky bočním vchodem) se nachází Kaple sv. Kateřiny Alexandrijské postavená v gotickém slohu v první polovině 15. století. Kaple má čtvercový tvar, gotickou křížovou klenbu a je zdobena krásnými freskami z let 1428-1431, které jsou připisovány Masolinovi da Panicale. Kapli nechal postavit kardinál Branda da Castiglione, významný mecenáš umění.
- Kaple Panny Marie Růžencové (Cappella della Madonna del Rosario)
Kapli Panny Marie Růžencové najdete na druhém konci levé uličky (vedle svatostánku). Oltářní obraz zobrazující Pannu Marii Růžencovou mezi sv. Dominikem a sv. Kateřinou Sienskou je od Sebastiana Concy. Pod oltářem jsou uloženy ostatky sv. Servula.
- Kaple svatého Dominika (Cappella di San Domenico)
V dolní části pravé uličky, na místě původní středověké zvonice, je Kaple sv. Dominika. Kaple byla znovu vyzdobena v roce 1715 a nejdeme zde obrazy od Carla Roncalliho a Sebastiana Conca. Pozdně barokní oltář je od Fontany.
- Kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje (Cappella dei Santi Cirillo e Metodio)
Uprostřed pravé uličky se nachází čtvercová kaple zasvěcená sv. Cyrilovi a sv. Metodějovi. Kaple byla postavena v roce 1882, ale výzdoba pochází z roku 1888, kdy byla na pokyn kardinála Josipa Strossmayera zasvěcena s. Cyrilovi a sv. Metodějovi. V kapli jsou uloženy ostatky sv. Cyrila.
Před vchodem do Kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje je hrobka Teodora Ramsdena a jeho manželky od Forlivesiho z roku 1874.
- Kaple sv. Jana Křtitele (Cappella di San Giovanni Battista)
Na konci pravé uličky (vpravo od svatostánku) je Kaple sv. Jana Křtitele z 15. století. Socha v kapli pochází z 16. století a na stěnách jsou zbytky původních fresek, které jsou dnes již značně poškozené. U kaple se nachází dvě hrobky: kardinála Bartolomea Roverella z roku 1476 (Andrea Bregno, Giovanni Dalmata) a arcibiskupa Giovanniho Francesca Brusati od Luigiho Capponiho z roku 1485.
V pravé lodi je přístup do sakristie, dominikánského kláštera a do dolní baziliky (platí se vstupné).
Dolní bazilika
Po schodišti ze sakristie, které zde bylo zbudováno v roce 1866, sestoupíte do prostor původní baziliky ze 4. století. Jakmile zdoláte poslední schod, ocitnete se v nartexu původní baziliky. Zde můžete vidět pozůstatky fresek ze 7. století – 11. století a také sloupy zapuštěné do zdi, které pravděpodobně původně tvořily otevřenu kolonádu. Z nartexu vedou tři vchody do prostor baziliky, která je moderním zdivem rozdělena do tří lodí.
Pravá loď je vyzdobena freskami, z nichž se dochovaly pouze fragmenty. Nejdůležitější je freska ve výklenku poblíž vchodu. Předpokládá se, že původně byla na fresce vyobrazena císařovna Theodora a později (asi v 6. století) byl obraz přemalován na Madonu s dítětem. Na konci uličky je vpravo pohanský sarkofág s motivem příběhu Phaedry a Hippolyta.
Centrální loď je rozdělena na větší prostor a úzkou chodbu napravo. Oltář s ciboriem na konci lodi vyvolává dojem posvátného místa a je napodobeninou oltáře v horní bazilice. v centrální lodi uvidíte fragmenty fresek, které zdobily původní kostel. Tu nejzajímavější najdete nalevo od oltáře. Freska zobrazuje Legendu o Sisinovi jak pomocí obrázků, tak pomocí textu v latině a lidové italštině. Jedná se vlastně o takový “komiks”. Na fresce jsou zobrazeny dvě scény. Nahoře je zobrazen sv. Kliment celebrující mši. Vpravo je žena, která se dívá na svého manžela, římského prefekta Sisinia, který se sem ze žárlivosti přišel podívat, proč jeho žena není tak často doma. Pro svou žárlivost byl oslepen a jeho věrná křesťanská manželka se u sv. Klimenta přimlouvá, aby mu byl navrácen zrak. Když se tak stane, Sisinius nařídí svým sluhům, aby se zmocnili sv. Klimenta. Spodní část fresky popisuje, co děje potom. Dojde k druhému zázraku a sluhové místo sv. Klimenta svážou sloup, aniž by si oni nebo Sisinius uvědomili, že nemají sv. Klimenta. Sisinius křičí: “Zatáhněte silněji, synové děvek.” Svatý Kliment celou scénu sleduje a komentuje latinsky: “Pro tvrdost tvého srdce si odsouzen nést takové břemeno.” Freska je bohužel hodně vybledlá a v některých částech není možné texty rozeznat.
V levé lodi je asi nejzajímavější kruhová prohlubeň v zemi. Původně byla považována za křtitelnici, nové výzkumy však naznačují, že je to pozůstatek kovárny, kde se vyráběly kostelní zvony. Tuto hypotézu navíc podpořili poslední vykopávky na konci této uličky, které odhalily skutečnou křtitelnici. Na konci uličky (u schodů vedoucích dále do podzemí) je oltář sv. Cyrila, který stojí pravděpodobně nad zbytky hrobku s jeho ostatky. Na zdi visí pamětní desky věnované církví slovanských národů (včetně Čechů) jako vděčnost sv. Cyrilovi.
Římské pozůstatky z 1. století
Po schodišti sestoupíme do nejnižšího patra, kde se ocitneme v ulicích pohanského Říma 1. století a kultu boha Mithry. Čeká tu na vás skutečný labyrint s pozůstatky starořímských soukromých i veřejných budov, které odděluje úzká ulička. Jedním z nejzajímavějších je chrám “Mithraeum”. Je to vlastně místnost podobná jeskyni, ve které se nachází starověký oltář se sochou Mithry zabíjejícího býka. Právě tento chrám se stal o 100 let později základem pro křesťanský kostel. Dále je tu k vidění pozůstatek budovy, která byla pravděpodobně mincovnou založenou císařem Domiciánem nebo patricijský dům.