Fontána di Trevi neodmyslitelně patří k jednomu z nejvýznamnějších a nejznámějších symbolů Říma. Najdete ji v srdci historického centra, jen pár kroků od dalších významných uměleckých památek Říma nacházejících se na náměstí Piazza Colonna, Piazza Barberini a Piazza di Spagna.
Historie Fontány di Trevi
Fontána di Trevi je koncovým bodem starověkého aquaduktu Acqua Virgo postaveného v roce 19 př. n. l. za císaře Augusta architektem Marcem Vipsaniem Agrippou a obnoveného za pontifikátu papeže Mikuláše V. pod názvem Acqua Vergine.
První jednoduchá fontána na tomto místě stávala pravděpodobně již před rokem 1410, skládala se ze tří nádrží vedle sebe a tří ústí, ze kterých vytékala voda. Při rozsáhlé rekonstrukci a obnově města, která zahrnovala i obnovu aquaduktu Acqua Virgo, pověřil papež Mikuláš V. v roce 1453 Leona Battistu Albertiho přestavbou této fontány. Alberti nahradil tři nádrže jednou velkou obdélníkovou, zrekonstruoval tři otvory, ze kterých vytékala voda, a do středu umístil pamětní desku připomínající rekonstrukci papežem Mikulášem V.
V roce 1640 papež Urban VIII. pověřil Gian Lorenza Berniniho přestavbou fontány a přilehlého náměstí. Projekt měl zahrnovat zvětšení náměstí s grandiózní fontánou a byl tak finančně náročný, že papež musel zvýšit i daň z vína. Stavba nakonec nebyla dokončena kvůli nedostatku finančních prostředků, protestům obyvatel Říma (zvýšení daně z vína vyvolalo nepokoje a snahu obyvatel Říma ukončit stavbu), smrtí papeže Urbana VIII. a nakonec i úmrtím samotného Berniniho.
S myšlenkou dokončit monumentální fontánu, která by zasobovala město větším množství vody, přišel až papež Klement XII. v roce 1730. V témže roce vyhlásil veřejnou soutěž, které se zúčastnili nejvýznamnější italští i zahraniční architekti té doby. Z přihlášených projektů vybral papež nejprve návrh Luigiho Vanvitelli, ale nebyl zcela spokojen a tak se nakonec přiklonil k návrhu architekta Nicoli Salvi.
Práce na fontáně byly zahájeny v roce 1732 a jejího úplného dokončení se nedožil ani papež Klement XII. (†1740) ani Nicola Salvi (†1751). Stavba trvala dlouho jednak z důvodu velkoleposti projektu, ale také z důvodu nedostatku finančních prostředků a častým sporům mezi Salvim a sochařem Giovannim Battistou Mainim, který byl odpovědný za provedení fontány. Fontána di Trevi byla před svým úplným dokončením slavnostně odhalena dvakrát. Nejprve papežem Klementem XII. v roce 1735 a poté ještě papežem Benediktem XIV. v roce 1744.
Celý projekt nakonec dokončili podle návrhu Salviho architekt Giuseppe Pannini a sochař Pietro Bracci za pontifikátu papeže Klementa XIII.
Fontana di Trevi byla po svém úplném dokončení slavnostně odhalena 22. května 1762.
Původ názvu Fontány di Trevi
Existují několik hypotéz o původu názvu Fontány di Trevi. Jedni tvrdí, že název Trevi je odvozen od slova “trivium”, které odkazuje na křižovatku tří ulic (Collatina, Prenestina a Tiburtina). Druzí zase říkají, že je odvozen od názvu “Trebium”, názvu místa poblíž Tiburtiny. A jsou i tací, kteří říkají, že název Trevi odkazuje na chrám nymfy Laturny, kterou Římané vzývali v období sucha. Ke které hypotéze se přikláníte vy?
Popis Fontány di Trevi
Fontána di Trevi se rozprostírá podél zadní fasády Palazzo Poli a je středobodem celého náměstí Piazza di Trevi. Na výšku měří něco málo přes 26 metrů, na šířku úctihodných 49 metrů a díky tomu patří k největším barokním fontánám na světě.
Průčelí tvoří centrální výklenek lemovaný čtyřmi korintskými sloupy nesoucí atiku zakončenou erbem papeže Klementa XII. a čtyřmi sochami, které představují spojení vody s dary půdy. Jedná se o sochy zobrazující hojnost ovoce (Agostino Corsini), úrodnost polí (Bernardino Ludovisi), bohatství podzimu (Francesco Queirolo) a veselost květinových zahrad (Bartolomeo Pincellotti).
Ve středu je pak umístěn nápis “CLEMENS XII PONT MAX”, který připomíná, že realizace fontány byla zadána Klementem XII.
Fontána di Trevi je postavena převážně z travertinu, sochy a reliéfy jsou z carrarského mramoru.
Téměř každý centimetr fontány zdobí sochy a reliéfy, které jsou nejen mistrovskými díly barokního sochařství, ale také mají svůj symbolický význam, odkazují na bohatou historii Říma a zdůrazňují úlohu vody v životě člověka. Středu fontány dominuje socha titána Ókeana, vládce řek a moří. Okeanos je vyobrazen jedoucí na voze ve tvaru mušle taženém dvě mořskými koníky a vedeném dvěma tritony. Dva mořští koníci symbolizují proměnlivé nálady moří a řek a nevyzpytatelnou povahu vody – jeden je klidný a druhý divoký.
Sochu Ókeana vytesal italský barokní sochař Pietro Bracci podle návrhu Giovanniho Battisty Mainiho.
Ve dvou výklencích po stranách Ókeana jsou sochy Hojnosti (vlevo) a Dobrého zdraví (vpravo). Socha Hojnosti je vyobrazena s rohem hojnosti a představuje prosperitu a štědrost. Nad sochou je umístěn basreliéf s legendou o Agrippovi, který schvaluje výstavbu akvaduktu. Marcus Agrippa byl významný římský vojevůdce, který se zasloužil o rozvoj římských akvaduktů, mj. také dokončil akvadukt Acqua Virgo. Jeho vyobrazení na fontáně je významnou poctou člověku, který se zasloužil o zásobování Říma vodou. Socha Dobrého zdraví (Salubritas) na pravé straně symbolizuje uzdravení a je vyobrazena s pohárem, ze které pije had. Basreliéf nad sochou zobrazuje legendu, kdy mladá panna dovedla žíznivé vojáky ke zdroji vody.
Sochy Hojnosti a Dobrého zdraví jsou dílem florentského sochaře Filippa della Valle, basreliéf s legendou o Agrippovi je od Giovana Battisty Grossi a druhý basreliéf od Andrea Bergondiho.
Fontána je zdobena také nejrůznějšími rostlinami (jako jsou např. fíky, vinná réva, břečťan, kaktus či artyčok), které zvyšují nejen uměleckou přitažlivost fontany, ale také symbolizují propojení vody a přírody.
Zajímavým architektonickým detailem je travertinová amfora na pravém okraji fontány. Amforu sem nechal umístit Nicola Salvi, aby zabránil kritickému pohledu majitele lékárny (podle některých pramenů majiteli holičství) na postup stavby fontány.
Házení mincí do Fontány di Trevi
Házení mincí do Fontány di Trevi není jen turistickou atrakcí spojenou s romantickým filmem “Tři mince ve fontáně” z roku 1954, je to rituál naplněný nadějí, jehož kořeny sahají hluboko do historie. Už v dobách Starověkého Říma se věřilo, že pokud člověk hodí minci do fontány či kašny a zároveň se z ní napije, zajistí si rychlý návrat do Říma.
První mince hozená do fontány je příslibem návratu do Říma, tedy symbolickým gestem vyjadřující touhu návštěvníka vrátit se do Věčného města. Druhá mince hozená do fontány je nadějí, že potkáš pravou lásku. Třetí hozená mince je přáním vdát se (oženit se). Samozřejmě je důležité minci také správně hodit. Musíte stát zády k fontáně a minci hodit pravou rukou přes levé rameno.
Házení mincí do Fontány di Trevi však není jen akt naděje, ale dobročinností. Každý večer jsou z fontány všechny mince vyloveny a slouží k financování nejrůznějších programů pro potřebné.
Fontána di Trevi ve filmu
Fontána di Trevi není pouze architektonickou ikonou Říma, ale také oblíbené místo ve filmu. Proslavil ji zejména film “La Dolce Vita” od režiséra Federica Felliniho z roku 1960, který je považován za mistrovské dílo italské kinematografie.
Rekonstrukce a modernizace Fontány di Trevi
Fontána di Trevi prošla dvěma významnými rekonstrukcemi. Ta první proběhla v roce 1998, kdy byly provedeny práce na vodoinstalaci, opraveny trhliny a fontána očištěna od nánosů špíny. Druhá obnova, ta nejvýznamnější, která znemožnila turistům výhled na fontánu na více než 1 rok, byla provedena mezi lety 2014 – 2015. Za finančního přispění módního domu Fendi tak došlo např. k instalaci více než 100 LED světel, které vytvářejí fascinující pohled na fontánu po západu slunce; restaurování rozpadajících se soch, byla provedena hydroizolace nádrže či došlo ke kompletnímu vyčištění všech povrchů od nánosu nečistot.
Poslední rekonstrukce a vyčištění fontány proběhlo v roce 2024 a znovu byla (za nových podmínek) otevřena ve své plné kráse 22. prosince 2024.
Fontána milenců
Fontánu di Trevi pozná snad každý. Ne každý však zná malou fontánu milenců (Fontanella degli Innamorati), která je umístěna na pravé straně útesu. Skládá se z malé nádrže, do které křížem ze dvou malých trysek příští voda, a je přístupná po čtyřech schodech.
Malou Fontánku sem nechal umístit Nicola Salvi, aby občané Říma měli stále přístup k čisté vodě. Dvě trysky jsou tu nejen z praktických důvodů, lidé mohli plnit hned dvě nádoby najednou, ale také mají symbolický význam. Odkazují totiž na dvě holubice, které spolu pijí z fontány. V křesťanské symbolice představují duše, jejichž žízeň byla uhašena Boží milostí.
Svůj název dostala podle legendy, která se k malé fontánce váže. Říká se, že pokud s fontány spolu pijí páry, zůstanou navždy zamilovaní a vzájemně si věrní. V minulosti k fontáně docházely páry, které rozdělila na nějakou dobu např. vojenská služba. Dívka přinesla k fontáně dvě nové sklenice, obě naplnila vodou a oba je vypili. Poté oba sklenice rozbili, aby zpečetili tento romantický akt a bylo zajištěno, že se dívce mládenec v pořádku vrátí.
Otevírací doba a způsob návštěvy Fontány di Trevi
Po poslední údržbě a rekonstrukci fontány v roce 2024 bylo rozhodnuto, že Fontana di Trevi zblízka bude pro návštěvníky přístupná novým způsobem. A to pouze ve vyznačeném prostoru, v omezeném počtu najednou a v daných časech. Důvodem je předcházet přeplnění okolí kolem fontány návštěvníky a zabránit jejímu poškozování.
Od 22. prosince 2024 je možné Fontánu di Trevi navštívit pouze mezi 9:00 a 21:00 (poslední vstup 20:30) a to v omezeném počtu 400 návštěvníků najednou. V pondělí a v pátek si ji můžete prohlédnout až od 12:00, dopoledne bude probíhat sbírání mincí z fontány. Každé druhé pondělí až od 14:00, to bude probíhat její čištění.
Vstup do vyznačeného prostoru je z centrálního schodiště (přímo proti fontáně) a východ je na Via dei Crociferi (po levé straně fontány).