Představte si místo, kde můžete procházet zachovalými dlážděnými ulicemi starověkého Říma v poklidu a bez velkých davů. Jen 23 kilometrů od bran Věčného města, na břehu Tyrhénského moře, leží Ostia Antica, někdejší tepající srdce Římské říše, která bývá pro svou zachovalost často přirovnávána ke slavným Pompejím.
Ve své době byla Ostia vším: klíčovým mořským přístavem, námořní základnou i živým obchodním a kulturním centrem. Právě tudy proudily do Říma zásilky obilí, exotického zboží i stavebního materiálu. Protože velké zámořské lodě nemohly kvůli mělké Tibeře doplout až do centra metropole, v Ostii se náklad překládal na menší říční lodě, které ho vezly dále do vnitrozemí.
Legenda praví, že město založil už čtvrtý římský král Ancus Marcius kolem roku 620 př. n. l. Nejstarší dochované opevnění Castrum však pochází z poloviny 4. století př. n. l. Z něj se postupně stala obří metropole se 100 000 obyvateli. Město překypovalo životem, stály tu opulentní lázně, velkolepé divadlo, chrámy i luxusní vily bohatých obchodníků.
Když se po pádu Římské říše město postupně vylidnilo, zasypaly ho nánosy bahna z řeky Tibery. To paradoxně zachránilo antické památky před zničením a rozebráním na stavební materiál. Dnes můžeme tento fascinující historický skvost obdivovat díky práci archeologů, kteří toto rozsáhlé naleziště odkrývají už od 19. století.
Jak vypadala Ostia Antica?
Ostia byla vybudována podle dokonalého urbanistického plánu, který byl pro starověký Řím typický. Původně vznikla jako Castrum, tedy pevně opevněná vojenská základna. Hradbami byla chráněna ze všech stran s výjimkou úseku, který přiléhal k řece Tibeře.
Srdcem celého města byly dvě hlavní křižující se ulice: dlouhá tepna Decumanus Maximus procházející městem od východu k západu a na ni kolmá Cardo Maximus. Přesně v místě, kde se tyto dvě třídy střetávaly, leželo hlavní náměstí zvané Forum. Právě zde se soustředil veškerý veřejný i náboženský život, stály tu nejvýznamnější úřady, baziliky a chrámy.
Ostatní ulice byly stavěny paralelně nebo kolmo k těmto hlavním třídám a vytvářely tak přehlednou šachovnicovou síť. Do města se vstupovalo třemi monumentálními branami:
- Porta Romana (směrem k Římu)
- Porta Laurentina (směrem na jih)
- Porta Marina (směrem k moři)
Jak už bývalo u Římanů z hygienických i náboženských důvodů zvykem, hned za městskými branami a hradbami se nacházela rozsáhlá pohřebiště, takzvaná nekropole.
Co vidět v Ostia Antica: Nejzajímavější místa a památky
V celém archeologickém areálu se nachází přes stovku dochovaných staveb. Pokud si chcete z prohlídky odnést to nejlepší, tyto památky byste rozhodně neměli minout:
Porta Romana a nekropole
Ještě než vstoupíte samotnou branou Porta Romana na hlavní městskou třídu Decumanus Maximus, projdete starověkým pohřebištěm. Na zdejší nekropoli jsou k vidění nejrůznější typy hrobů, od rodinných hrobek bohatých obchodníků až po kolumbária s výklenky pro urny s popelem. Nejstarší hroby zde pocházejí už ze 2. století př. n. l. Až do 1. století n. l. byla běžná spalovací metoda, takže zde uvidíte kolumbária s mnoha výklenky pro terakotové urny s popelem. Teprve během 2. a 3. století n. l. začali obyvatelé Ostie ukládat své zesnulé do klasických hrobek a ozdobných mramorových sarkofágů. Vedle skromných hrobů tu stojí i velkolepé rodinné hrobky nejbohatších obchodníků.
Jakmile projdete nekropolí, dorazíte k samotné bráně Porta Romana, která sloužila jako hlavní vstup do města ze směru od Říma. Po stranách brány se dochovaly zbytky takzvaných Sullových hradeb (Mura Sullane) z let 82 až 79 př. n. l. Původně bránu tvořily dvě věže obložené velkými mramorovými deskami s vytesaným nápisem o stavbě zdí senátem a lidem z Ostie. Dnes z věží zbyly jen základové ruiny a samotné mramorové desky si můžete prohlédnout hned za branou po levé straně.
Za branou se před vámi otevírá Piazzale della Vittoria (Vítězné náměstí). Toto velké náměstí sloužilo především jako rušné stanoviště povozníků, kteří zajišťovali neustálou přepravu zboží mezi přístavem a Římem. O obrovském obchodním ruchu svědčí i přilehlé sklady z 1. století př. n. l., kde se přechodně uchovával náklad z vyložených lodí. Na náměstí si můžete prohlédnout také zbytky vodní nádrže ze 4. století a věrnou kopii sochy Vítězství, kterou představuje ochránkyně městských vod, bohyně Minerva.
Antické lázně a velkolepé mozaiky
Římané milovali lázeňskou kulturu a v Ostii je to vidět na každém kroku, archeologové zde odkryli přes dvě desítky lázeňských komplexů. Zdejší lázně nebyly jen místem očisty, ale především centrem společenského života, obchodu a odpočinku. Mezi ty nejzajímavější a nejkrásnější patří:
Terme dei Cisiarii
Lázně Terme dei Cisiarii byly postaveny v 1. až 2. století n. l. na místě bývalých skladů potravin. Patřily pravděpodobně cechu povozníků, což dokazuje unikátní černobílá mozaika zachycující výjevy z jejich práce. Poutavým detailem je, že u zobrazených povozů jsou vytesána i konkrétní jména zapřažených mul, například Pudes (Stydlivá) nebo Potiscus (Žíznivá).
Terme di Nettuno
Velkolepý lázeňský komplex vznikl za císařů Hadriána a Antonina Pia na základech starších lázní z doby císaře Domiciána. Hadrián musel stavbu na čas pozastavit pro nedostatek financí a objekt byl dále upravován na konci 2. a 4. století. Své jméno získal podle nádherné podlahové mozaiky, na které bůh moří Neptun řídí čtyřspřeží mořských koní obklopený nymfami Nereidami, Tritóny a mořskými tvory. Na horních terasách lázní se návštěvníci mohli procházet a sledovat atletické zápasy v tělocvičně (palaestra) pod sebou.
Terme del Foro
Vedle chrámu Tempio di Roma e Augusto (v blízkosti Fora) se nacházejí vůbec největší lázně v Ostii s plochou 3 000 metrů čtverečních. Postaveny byly ve 2. století n. l. za císaře Hadriána a jeho nástupců. Nabízely kompletní zázemí: pohodlné převlékárny, studené i vlažné bazény, vyhřívanou potírnu, místnost pro slunění, horké parní lázně i venkovní tělocvičnu pod širým nebem. Budova využívala chytré architektury s velkými okny na jihozápad, díky kterým odpolední slunce přirozeně vyhřívalo horké místnosti. V podzemí pracovali otroci u rozžhavených pecí a šlapali v obřích dřevěných kolech, která čerpala vodu do cisteren. Nález kostěných jehelníčků a vlásenek v bazénech potvrdil, že tyto lázně navštěvovaly i ženy.
Terme di Porta Marina
Na západním okraji města, v těsné blízkosti Porta Marina a tehdejšího pobřeží, se nachází rozsáhlý lázeňský komplex postavený na počátku 2. století n. l. za císaře Trajána a později přestavěný za Hadriána. Tyto lázně sloužily především námořníkům, obchodníkům i cestujícím, kteří do Ostie připlouvali po moři.
Největším klenotem těchto lázní jsou dokonale zachovalé černobílé podlahové mozaiky. Zvláště působivá je mozaika v tělocvičně, která zachycuje atletické zápasníky při výcviku, obrovské vítězné vázy a palmové ratolesti. Velká okna lázeňských místností byla orientována na jih a západ, což hostům umožňovalo vychutnávat si horké koupele a zároveň pozorovat západ slunce nad mořskou hladinou.
Teatro
Antické divadlo bylo jednou z prvních budov, které archeologové v Ostii zcela odkryli. Postaveno bylo v roce 12 př. n. l. za císaře Augusta a postupně prošlo několika rozšířeními. Původní kapacita 2 500 diváků tak v době největšího rozkvětu vzrostla až na 4 000 míst k sezení. Dnešní podoba divadla je z velké části výsledkem citlivé rekonstrukce z roku 1940 pod vedením archeologa Calzy a architekta Gimondiho. Díky tomu si na kamenné stupně hledišť můžete sednout i dnes a vychutnat si jedinečnou atmosféru. Dodnes se zde příležitostně konají letní divadelní a hudební představení pod širým nebem.
Foro delle Corporazioni a Tempio
Přímo za divadlem se rozprostírá unikátní Foro delle Corporazioni (Náměstí cechů), které sloužilo jako obchodní srdce starověkého Středomoří. Náměstí vzniklo ve stejné době jako divadlo za císaře Augusta a původně mělo půlkruhový tvar. Císař Claudius ho však nechal přebudovat na rozlehlý čtverhranný portikus obklopený dvěma řadami dórských sloupů.
Ve 3. století zde fungovalo až 64 kanceláří (stationes), ve kterých měly své reprezentativní zastoupení obchodní společnosti, lodní dopravci a cechy z celého tehdejšího světa od Španělska až po Severní Afriku. Unikátem jsou černobílé podlahové mozaiky před jednotlivými kancelářemi, které fungovaly jako stálá reklama. Mozaiky zobrazují majáky, obchodní lodě, delfíny, obilné snopy nebo měřicí nádoby, takže zákazník hned poznal, zda daná společnost nabízí přepravu obilí, divokých zvířat pro gladiátorské zápasy nebo dovoz oleje.
Přímo uprostřed tohoto náměstí stojí ruiny chrámu vystavěného za císaře Domiciána. Podle historiků byl pravděpodobně zasvěcen bohyni úrody a zemědělství Ceres, což dokonale odpovídalo obchodnímu zaměření celého komplexu. Chrám má typickou římskou architekturu s vysokým pódiem, širokým vstupním schodištěm, předsíní a vnitřní svatyní.
Budovy na ulici Via Casa di Diana
Procházka uličkou Via Casa di Diana nabízí fascinující pohled do každodenní reality starověkého města. Místo monumentálních chrámů a veřejných budov zde uvidíte, jak běžní obyvatelé Ostie žili, pracovali a kde se scházeli na jídlo a sklenku vína. Z mnoha dochovaných objektů v tomto bloku patří k těm nejzajímavějším:
Caseggiato di Diana
Dům u Diany je impozantní stavba ze 2. století n. l. a ukázkový příklad římského činžovního domu (insula). V době své největší slávy dosahovala budova výšky až tří či čtyř pater (kolem 18 metrů). V přízemí fungovaly rušné obchůdky a dílny otevřené přímo do ulice, zatímco ve vyšších patrech se nacházely nájemní byty. Dům měl dokonce své vnitřní nádvoří s kašnou a malou svatyní zasvěcenou bohyni lovu Dianě, podle jejíž reliéfní podobizny získala stavba svůj dnešní název.
V sousedství se nacházely také menší lázně (balneum). Sloužily obyvatelům okolních činžovních domů, kteří neměli v bytech tekoucí vodu a chtěli se rychle osvěžit, aniž by museli chodit do velkých městských lázní na Fóru.
Thermopolium
Hned vedle se nachází jedna z nejzachovalejších a nejkrásnějších budov v celé Ostii – starověký hostinec neboli Thermopolium. Římané ze středních a nižších vrstev doma většinou nevařili a chodili se stravovat právě do těchto zařízení. Uvnitř spatříte dochovaný mramorový pult s výklenky, do kterých se vkládaly nádoby s teplým i studeným jídlem. V zadní části nechybí pec, police na sklenice a pestré nástěnné malby zobrazující nabízené pokrmy, zeleninu či hudební nástroje. Na malém dvorku byla dokonce mramorová kašna pro osvěžení hostů.
Caseggiato dei Molini
Těsně vedle hostince je velký průmyslový komplex starověké pekárny. Její dominantou jsou dochované masivní mlýnské kameny vytesané z tmavé sopečné horniny z Etny. Mlýny otáčeli zapřažení osli nebo otroci, kteří zde v těžkých podmínkách mleli mouku. Hned vedle uvidíte základy obřích pecí, v nichž se denně pekl čerstvý chléb pro tisíce obyvatel města.
Piazzetta dei Lari
Při procházce ulicí narazíte na malé, ale okouzlující náměstíčko Piazzetta dei Lari. Jeho dominantou je mramorový oltář zasvěcený Lárům – ochranným božstvům domova, křižovatek a sousedství. Místní obyvatelé se zde zastavovali k drobným obětem a modlitbám za bezpečnost své čtvrti. Na oltáři jsou dodnes patrné reliéfy obětních náčiní a postaviček Lárů držících rohy hojnosti.
Casa dei Dipinti
Na konci bloku stojí elegantní obytný dům, který dokazuje, že v této čtvrti nežili jen chudí nájemníci, ale i bohatší měšťané. Dům získal svůj název podle výjimečně zachovalých nástěnných maleb, které zdobily stěny zdejších pokojů. Malby zobrazují mytologické výjevy, architekturu i dekorativní motivy v živých barvách. Dům měl vlastní vnitřní zahradu a prosvětlené místnosti nabízející dostatek soukromí.
Forum
V samotném srdci Ostie se kříží dvě hlavní městské tepny – Decumanus Maximus a Cardo Maximus. Právě na jejich průsečíku se rozprostírá Forum, ústřední náměstí, které po staletí sloužilo jako centrum veřejného, politického i náboženského života celého města.
Capitolium
Dominantou severní strany Fóra je monumentální Capitolium, nejvýznamnější a nejvyšší chrám v celé Ostii, který se vypínal do výšky téměř 20 metrů. Postaven byl kolem roku 120 n. l. za vlády císaře Hadriána, který se na jeho výstavbě a financování osobně podílel.
Chrám byl vystavěný na vysokém cihlovém pódiu (podium), které mělo symbolicky připomínat římský Kapitol. Zasvěcen byl hlavní trojici bohů – Jupiterovi, Junoně a Minervě (Trias Capitolina). Před vstupním schodištěm dodnes stojí velký mramorový oltář zdobený reliéfy zbraní. K hlavnímu vchodu vedlo monumentální schodiště, které návštěvníky přivádělo do prostorné předsíně obklopené desítkou masivních mramorových sloupů.
Samotný vstup do vnitřní svatyně střežil obří mramorový práh vytesaný z jediného kusu kamene, jen o málo menší než slavný práh v římském Pantheonu. Vnitřek chrámu byl velkolepý – v bočních stěnách se nacházely niky určené pro kolosální sochy božstev a v zadní části stál vyvýšený podstavec pro hlavní trojici. Celá budova byla původně obložena zářivě bílými mramorovými deskami, po nichž dnes na cihlových zdech zbyla jen tisícovka malých děr a úchytů.
Zajímavostí je také podzemí chrámu ukryté v masivním podstavci. Nacházejí se zde čtyři klenuté místnosti s malými štěrbinovými okny, které sloužily jako bezpečný trezor pro městský poklad a uložení nejdůležitějších archivních dokumentů.
Tempio di Roma e Augusto
Přímo naproti chrámu Capitolium, na jižní straně Fóra, stál majestátní chrám Tempio di Roma e Augusto zasvěcený personifikované bohyni Říma a zbožštělému císaři Augustovi. Postaven byl v 1. století n. l. za vlády Augustova nástupce, císaře Tiberia. Ve své době dosahoval výšky kolem 16 metrů a šlo o vůbec první stavbu v Ostii, která byla obložena drahocenným mramorem z Carrary.
Z chrámu se do dnešních dnů dochovala především jeho působivá spodní konstrukce ze starověkého síťovaného zdiva, tvořená úzkými chodbami a malými komorami pod pódiem. Na povrchu dnes uvidíte fragmenty zřícených mramorových říms, architrávů, základy deseti masivních sloupů a část zadního štítu. Výjimečným nálezem je okřídlená socha bohyně Vítězství s motivy štítů a socha samotné bohyně Říma, zobrazené jako ozbrojená Amazonka s přilbou a opřenou nohou o krunýř, které původně zdobily průčelí chrámu.
O významu chrámu svědčí i to, že o kult bohyně Říma a Augusta pečoval doživotně jmenovaný kněz, což byla jedna z vůbec nejprestižnějších funkcí, jakou mohl příslušník místní elity v Ostii získat.
Basilica
Na západní straně Fóra se rozkládají ruiny Baziliky. V antickém Římě tato budova nesloužila k náboženským účelům jako dnešní kostely, ale fungovala jako rušné sídlo městského soudu a obchodní burza. Právě zde se scházeli soudci, významní kupci a obyvatelé města k projednávání obchodních dohod, podepisování smluv i řešení právních sporů.
Stavba pochází z konce 1. století př. n. l. a ve své době byla obklopena krytým sloupovím, které chránilo návštěvníky před sluncem i deštěm. Dodnes se z nejvýznamnějšího právního centra města dochovalo prostorné obdélníkové nádvoří s fragmenty mramorové podlahy a patkami mohutných sloupů.
Curia
Přímo na Fóru, naproti Bazilice, sídlila Curia – politické srdce města a oficiální budova městské rady. Právě zde se scházelo sto místních radních, vybraných z nejbohatších a nejvýznamnějších rodin Ostie, kteří rozhodovali o správě přístavu, financích, městských zákonech i veřejných stavbách.
Stavba pochází z přelomu 1. a 2. století n. l. a do dnešních dnů se z ní dochovalo působivé cihlové zdivo, které bylo původně kompletně obloženo vícebarevným mramorem. Do budovy se vstupovalo přes předsíň se šesti sloupy. Uvnitř se nacházel velký sál, podél jehož bočních stěn sedávali radní na lavicích. Hlasování probíhalo velmi přímočaře – radní vyjadřovali svůj souhlas či nesouhlas tím, že se posadili na levou, nebo pravou stranu sálu.
V zadní části sálu se dochovalo vyvýšené pódium, odkud jednání řídili dva nejvyšší městští magistráti (duoviri). Ve stěnách jsou dodnes patrné výklenky a podstavce určené pro sochy císařů a ochranných božstev, což připomíná, že zasedání městské rady měla zároveň náboženský rozměr spojený s císařským kultem. Po stranách budovy vedly dvě úzké nekryté chodbičky, které velkými okny přiváděly do hlavního zasedacího sálu dostatek přirozeného světla.
Tempio Rotondo
V těsném sousedství Fóra narazíte na pozoruhodnou stavbu z počátku 3. století n. l., známou jako Tempio Rotondo. Tento monumentální kruhový chrám je jednou z nejmladších náboženských staveb v celém městě a svou architekturou velmi nápadně připomíná slavný římský Pantheon, jen v poněkud komornějším měřítku.
Ke chrámu vedlo široké schodiště ústící do velkolepého nádvoří lemovaného mramorovým sloupovím. Samotná kruhová svatyně byla zakryta masivní kupolí a její stěny zdobily mramorem obložené výklenky. V nich stály kolosální sochy římských císařů a jejich rodin, neboť chrám sloužil především jako centrum oficiálního císařského kultu. Do dnešních dnů se dochovalo mohutné cihlové pódium i mramorové fragmenty původní bohaté výzdoby, které jasně dokládají, jak okázalým způsobem chtěla Ostie vyjádřit svou loajalitu k římskému impériu.
Domus di Amore e Psiche
Dům Amora a Psyché je elegantní panský dům ze 4. století n. l., který představuje nádhernou ukázku pozdně antického luxusního bydlení. Na rozdíl od vysokých nájemních činžáků (insulae) šlo o přízemní soukromou vilu bohatého římského patricia.
Srdcem celého domu bylo vnitřní mramorové nádvoří lemované sloupovím a zdobené dekorativní fontánou. Zdejší pokoje dodnes fascinují výjimečně zachovalou mramorovou mozaikovou podlahou vytvořenou technikou opus sectile.
Dům získal svůj název podle slavného mramorového sousoší líbajícího se Amora a Psyché, které archeologové objevili přímo v jedné z ložnic. Originál této úchvatné sochy si dnes můžete prohlédnout v blízkém Museo Ostiense, zatímco v samotném domě střeží romantickou atmosféru jeho věrná kopie.
Caseggiato del Serapide
Tento rozsáhlý komplex ze 2. století n. l. je fascinujícím důkazem kosmopolitního ducha Ostie. V budově se snoubilo běžné nájemní bydlení s obchodními prostory a velkou svatyní zasvěcenou egyptskému bohu Serapidovi. Uprostřed vnitřního nádvoří se dochovaly zbytky svatyně s oltářem a mramorové reliéfy, které připomínají, jak populární byly ve starověkém přístavu východní a mystické kulty z celého Středomoří.
Porta Marina
Jakmile opustíte rušné centrum a projdete kolem panských vil, ocitnete se v klidnější západní části města. Právě tudy vedla hlavní tepna Decumanus Maximus až k samotnému mořskému břehu. Porta Marina byla monumentální bránou, která sloužila jako přímý vstup k Tyrhénskému moři. Zatímco dnes leží mořské pobřeží v důsledku staletých nánosů říčního bahna o několik kilometrů dál, v antických dobách šplouchaly vlny přímo nedaleko hradeb. Tudy z města proudili obyvatelé na písečné pláže, k přímořským vilám nebo do přilehlých Mořských lázní (Terme di Porta Marina).
Průchodem skrze ruiny Mořské brány tak symbolicky končí téměř kilometr a půl dlouhá hlavní třída Decumanus Maximus a spolu s ní i celá vaše cesta po stopách starověkých Římanů.
Museo Ostiense
Přímo v srdci archeologického areálu se nachází Museo Ostiense, které sídlí v historické renesanční budově zvané Casone del Sale. Tato stavba z 15. století původně sloužila jako skladiště mořské soli, ale v roce 1865 ji archeolog Pietro Ercole Visconti na přání papeže Pia IX. nechal přebudovat na muzeum pro nejvzácnější objevené poklady.
Uvnitř zrekonstruovaných sálů jsou k vidění nejcennější artefakty z celého naleziště, které by pod širým nebem podléhaly nepřízni počasí. K největším lákadlům patří mramorové sochy antických božstev, slavné sousoší Amora a Psyché, mystická socha perského boha Mitry obětujícího býka i detailní portrétní busty římských císařů v čele s Augustem a Marcem Aureliem. Expozici doplňují úchvatné nástěnné fresky, mozaiky, dekorativní mramorové obklady (opus sectile) z luxusních vil i drobné předměty vyprávějící o každodenním životě a pestrých náboženských kultech starověkého přístavu.
V bezprostředním sousedství muzea se nachází také kavárna s malým obchodem se suvenýry, což z tohoto místa dělá ideální zastávku pro zasloužený odpočinek, kávu a načerpání sil před další cestou po antických ulicích.