Maurova fontána (Fontana del Moro) je jednou ze tří nádherných fontán na náměstí Piazza Navona. Najdete ji na jižním konci náměstí před Palazzo Pamphilj. Současná podoba fontány pochází z 17. století, kdy byla přepracována podle návrhu Gian Lorenza Berniniho.
Historie Maurovy fontány
Po rekonstrukci aquaduktu Acqua Vergine nechal papež Řehoř VIII. postavit několik fontán, aby mohla být zavedena voda do Campo Marzio, v té době nejlidnatější oblasti v Římě. Na Piazza Navona byly postaveny dvě fontány Maurova fontána a Neptunova fontána), jejíž návrhy si objednal u architekta Giacoma della Porty. Maurova fontána byla postavena v roce 1575 z růžového mramoru, ozdobena čtyřmi postavami tritonů a čtyřmi maskami s párem delfínů a drakem. Drak byl odkaz na papeže Řehoře VIII., v jehož erbu se drak nacházel. Uprostřed se měl původně nacházet sloup, k jeho umístění už ale nedošlo.
Když byla v roce 1651 dokončena Gianem Lorenzem Berninim Fontána čtyř řek (Fontana dei Quattro Fiumi) uprostřed náměstí Piazza Navona, rozhodl se papeže Inocenc X. poveřit Berniniho rekonstrukcí i Maurovy fontány Giacoma della Porty. Rekonstrukce se původně netýkala Neptunovy fontány na druhé straně náměstí, které nebylo tolik zajímavé jako je jeho jižní část (zde se nacházel Palazzo Pamphilj, který vlastnila rodina papeže Inocence X.), nicméně nakonec Bernini upravil i Neptunovu fontánu.
S přestavbou Maurovy fontány Berninim se váže zábavný příběh. V roce 1652 v Palazzo Pamphilj žila Olympia Maidalchini (švagrová a oblíbenkyně papeže Inocence X.), která shledala výhled z paláce na fontánu neuspokojivým a požádala papeže, aby objednal u Berniniho její majestátnější přestavbu. Papež Inocenc X. pochopitelně souhlasil. Nicméně suma peněz, které dal Berninimu na přestavbu byla tak malá, že architekta urazila a svěřil práce na fontáně jednomu ze svých žáků. Ten do středu fontány umístil tři delfíny držící mušli. Toto dílo ovšem neohromilo ani Olympii Maidalchini a ani samotného Berniniho. Olympie nakonec přiměla papeže sáhnout hlouběji do kapsy a tak vznikla Berniniho nádherná socha tritona držícího delfína. Socha byla tak velká, že nakonec musela být zvětšena i nádrž fontány, aby se do ní vešla. Sochu vytesal sochař Giovanni Antonio Mari podle terakotového modelu vytvořeného Berninim. Terakotový model je součástí sbírek Kimbell Art Museum (Texas, USA)
Proč Maurova fontána
Podle některých zdrojů našel Bernini inspiraci pro tvář sochy tritona (Maura) v soše Pasquino, která patřila mezi jednu z tzv. mluvících soch, na které obyvatelé Říma umísťovaly posměšné verše s kritikou vládnoucí třídy. Není pravděpodobné, že by zamýšlel vytvořit sochu Maura. Mnoha lidem však tvář tritona připomínala spíše afričana a proto jí začali nejprve říkat Etiopská fontána a poté Maurova fontána.
Během restaurování Maurovy fontány v roce 1874 byly původní sochy Giacoma della Porty (tritóni a masky) nahrazeny kopiemi od Luigiho Amici a originály uloženy ve Villa Borghese (dnešní Galerie Borghese).
V roce 2011 byla fontána značně poškozena vandalem, který v tu samou noc poškodil i Fontánu di Trevi. Dnes ji však již můžete obdivovat v nepoškozeném stavu.