Nedaleko nejvýznamnějších římských památek najdeme jeden z nejstarších a stále používaných hřbitovů v Evropě – Nekatolický hřbitov (Cimitero Acattolico di Roma), který je znám také jako Anglický hřbitov či Hřbitov básníků a umělců. Nekatolický hřbitov se nachází ve čtvrti Testaccio, nedaleko od Cestiovy pyramidy a Porta San Paola.
Historie Nekatolického hřbitova v Římě
V dobách, kdy byl Řím pod světskou mocí papeže, bylo zakázáno pohřbívání nekatolíků (včetně židů, pravoslavných, sebevrahů, vrahů a herců) do posvěcené půdy, proto bylo založeno několik zvláštních hřbitovů, kde byli nekatolíci většinou pohřbíváni v noci a tajnosti. Byl to např. hřbitov herců u Porta Pinciana, hřbitov prostitutek a hříšníků v Muro Torto nebo Židovský hřbitov na Aventinu, kde se dnes nachází Růžová zahrada (Roseto Comunale).
Oficiální vznik Nekatolického hřbitova v Římě se datuje do roku 1716, kdy vydal papež Klement XI. povolení pohřbít u Cestiovy pyramidy protestantské členy dvora Stuartovců, kteří byli v ˇŘímě v exilu. Jako první zde byl oficiálně pohřben William Arthur, stoupenec exilového anglického krále Jakuba III. U Cestiovy pyramidy se nekatolíci pohřbívali pravděpodobně mnohem dříve, ale po oficiálním povolení v roce 1716 zde začaly vznikat oficiální hroby. Potřeba důstojného místa posledního odpočinku nekatolíků vznikla v 18. století také z důvodu, že Řím byl zastávkou na tzv. Grand Tour (cesta za poznáním a vzděláváním) evropské aristokracie a smetánky, která pro některé skončila smutným epilogem a bylo nutné mít důstojné místo k pohřbení. Mezi lety 1738 až 1822 zde bylo pohřbeno více než 60 lidí, stále zde však neexistoval oficiální hřbitov. Hroby byly na zelné louce, kde se pásl dobytek a jedinou ochranou zde byly keře cesmíny.
V roce 1821 bylo poblíž Cestiovy pyramidy pohřbívání zakázáno a byl vymezen nový pozemek (nový hřbitov) s obvodovou zdí a v roce 1824 byl kolem původního (starého) hřbitova vyhlouben příkop. Byl také určen správce, který dohlížel, který měl na hřbitov dohlížet.
Během 19. století byl hřbitov dvakrát rozšířen a v roce 1898 byla postavena hřbitovní kaple podle návrhu německého architekta Andrease Holzingera. Od roku 1918 je hřbitov prohlášen za památkovou zónu národního zájmu.
Hroby na Nekatolickém hřbitově
Na Nekatolickém hřbitově v Římě jsou pohřbeni významní spisovatelé, malíři, historikové, diplomaté, vědci i básníci. Kromě protestantských hrobů zde naleznete také hroby pravoslavné a jsou zde zastoupeny i hroby jiného náboženského vyznání, jako je: islám, zoroastrismus, buddhismus a konfucianismus. Pestrost můžeme najít také u nápisů na náhrobcích, které jsou zde uvedeny ve více než 15 různých jazycích.
Nejstarším hrobem, který byl objeven během vykopávek poblíž Cestiovy pyramidy v roce 1929, je hrob George Langtona, absolventa Oxfordu, který zemřel v roce 1738 ve věku 25 let prudkým úderem do hlavy při pádu z koně.
Na hřbitově jsou pohřbeni dva významní angličtí básníci – Percy Bysshe Shelley, který tragicky zahynul na moři u Ligurské riviéry, a John Keats, který zemřel v Římě na tuberkulózu ve věku 25 let.
Najdete zde také hroby norského sochaře Hendrika Andersena, cestovatele a průzkumníka Thomase Jeffersona Page nebo amerického sochaře Williama Wetmora Story.
Svůj hrob zde má také syn Johanna Wolfganga von Goetha – August, který v roce 1830 zemřel v Římě na neštovice.
Ke slavným italským osobnostem, které jsou na Nekatolickém hřbitově pohřebeny patří politik Antonio Gramsci, prozaik Carlo Emilio Gadda, aristokratka a módní návrhářka Simonetta Colonna di Cesarò nebo bývalý italský prezident Giorgio Napolitano.