Porta San Paolo je jednou z nejzachovalejších bran Aureliánských hradeb, byla postavena ve 3. století našeho letopočtu a dnes se zde nachází Museo della Via Ostiense, ve kterém jsou vystaveny významné artefakty nalezené podél starověké cesty Via Ostiense.
Porta San Paolo
Porta San San Paolo byla postavena ve 3. století našeho letopočtu a spojovala Řím z přístavním městem Ostia. Původní název brány byl Porta Ostiensis, protože zde začínala starověká cesta Via Ostiense. Svůj současný název dostala po výstavbě Baziliky svatého Pavla za hradbami.
Dnešní podoba Porta San Paolo je výsledkem několik přestaveb a renovací. Díky tomu je také považována za stavbu mimořádné hodnoty. První přestavby proběhly za vlády císařů Maxentia (4. století) a Honoria (5. století), a to z důvodu zvýšení obranyschopnosti proti nájezdům barbarů. Nicméně ani tato opatření nezabránila dobytí města během řecko-gótských válek v roce 594, kdy se právě touto branou podařilo Ostrogótům proniknout do města díky tomu, že podplatili stráže. Z mnoha restaurátorských zásahů je také nutné zmínit 18. století, kdy papež Benedikt XIV. nechal obnovit městské hradby od Porta San Paolo až po Porta Flaminia.
Dnes stojí brána osamoceně. Na začátku 20. století byly z důvodu usnadnění dopravy zbořeny Aureliánské hradby na východní straně a během 2. světové války byla bombardováním zničena západní strana hradeb, která spojovala bránu s Cestiovou pyramidou.
Dne 10. září 1943 se Porta San Paolo stala také svědkem posledního neúspěšného pokusu italské armády zabránit německé armádě v okupaci Říma.
Museo della Via Ostiense
Uvnitř Porta San Paolo se od roku 1954 nachází Museo della Via Ostiense, které uchovávají četné artefakty spojené se starověkou cestou Via Ostiense a přístavem Ostia.
V muzeu si můžete prohlédnout stálou expozici s předměty nalezenými během vykopávek, jako jsou:sarkofágy, pohřební nápisy, mozaiky, císařské portréty či fresky. Prohlédnout si zde můžete také model starověké Ostie a komplex císařských přístavů Claudius a Traianus. Ve východní věži se nacházejí fragmenty fresek z přelomu 13. a 14. století.