Maxentiova vila (Villa di Massenzio) je komplex budov postavených císařem Maxentiem během jeho krátké vlády mezi lety 306 – 312 n. l. Pozůstatky tohoto původně monumentálního komplexu najdete podél nejvýznamnější cesty starověkého Říma Via Appia Antica, mezi bazilikou San Sebastiano a Mauzoleem Cecilie Metely.
Historie Maxentiovy vily
Maxentius si nechal komplex vily postavit na již existujících stavbách z 2. století př. n. l. Jednalo se pravděpodobně o republikánskou vilu, která byla později začleněna do velkolepého sídla Heroda Attika, starořeckého politika a vychovatele budoucího císaře Marca Aurelia.
Vilu si Maxentius příliš neužil. Když byl v roce 312 poražen v bitvě u Milvijského mostu a zabit propadl celý majetek císaři Konstantinovi a poté připadl církvi. Majetek v průběhu let vlastnilo také několik významných italských šlechtických rodů.
V 19. století získal komplex Maxentiovy vily rod Torlonia a v roce 1825 pověřil princ Giovanni Torlonia archeologa Antonia Nibbyho k provedení vykopávek v oblasti. Bylo nalezeno velké množství uměleckých děl, která se stala součástí soukromé sbírky. Poté zde byla až do roku 1943, kdy byla oblast vyvlastněna, zemědělská usedlost.
V roce 1943 získalo celý komplex město Řím a u příležitosti olympijských her v roce 1960 proběhly důležité renovační práce. Ty probíhaly až do 80. let.
Komplex Maxentiovy vily
Komplex císařského sídla se skládal se ze tří hlavních budov: paláce, circusu (pro pořádání koňských závodů) a mauzolea a jedná se o jedinou římskou stavbu tohoto druhu, která zůstala ve velmi dobrém stavu.
Císařský palác
Palác císaře Maxentia je nejméně dochovanou budovou komplexu. I když se však mnoho nedochovalo, pozůstky naznačují, že se jednalo o okázalou a opevněnou stavbu, která byla i díky přítomnosti mauzolea a circusu, postavena jako centrum politické a společenské moci. Díky tomu, že byl navíc postaven na původních dříve postavených stavbách je neocenitelným příkladem stavebního inženýrství více století a tedy i významným archeologickým nalezištěm.
Palác měl několik místností a sálů a byl vyzdoben přepychovými mozaikami, freskami a dekoracemi. Také použití kvalitního stavebního materiálu odráželo významné postavení císaře a propracovaného římského inženýrství v tomto období.
Dnes se z toho paláce dochovaly apsidy tří místností. Prostřední apsida byla patrně chrám Venuše a Amora. Pozůstatky nejdůležitější místnosti byly identifikovány jako audienční síň.
Maxentiův circus
Nejvýznamnější budovou komplexu je Maxentiův circus (Circo di Massenzio), který je zároveň také nejlepe dochovaným circusem v Římě.
Circus měl tvar písmene U a jeho rozměry byly přibližně 520 metrů na délku a 91 metrů na šířku. Ve středu byl rozdělen po délce dráhy středním pruhem (tzv. spina), v jehož středu stál obelisk z Campo Marzio (známý jako obelisk Agonale). Obelisk je dnes součástí Berniniho Fontány čtyř řek. Pozůstatky středového pásu jsou patrné dodnes.
Kapacita hlediště circusu není známa, předpokládá se však, že mohlo pojmout 10 – 15 tisíc diváků. Circus měl samozřejmě i císařskou lóži (tzv. pulvinar). Zvláštnosti je, že lóže byla přimo propojena palácem krytým portikem.
Maxentiův circus byl vyzdoben sloupy, sochami i různými ozdobnými prvky, které celé stavbě dodaly na majestátnosti. Dokládá to nalezení mnoha soch při archeologických vykopávkách.
Do Maxentiova circusu bylo možné vstoupit třemi branami: Porta Pompae, Porta Triumphalis a Porta Libitinensis. Na východním konci naleznete pozůstatky Porta Triumphalis (triumfální brány). Stále jsou zde patrné zdi a schody, které propojovaly přízemí s hledištěm.
Na západním konci se částečně dochovaly dvě věže, mezi kterými se nacházely tzv. carceres, což byly startovací boxy. Celkem zde bylo 12 startovacích boxů a jejich pozůstatky jsou stále viditelné.
Je pravděpodobné, že císař Maxentius zde hry nikdy nepořádal, protože nebyly nalezeny stopy písku, kterým měla být dráha pokryta. Zřejmě i z důvodu jeho předčasné smrti.
Romulovo mauzoleum
Romulovo mauzoleum (Mausoleo di Romolo) známé také jako Romulova hrobka, (Tomba di Romolo) bylo postaveno jako hrobka císaře Maxentia a jeho rodiny. První člen rodiny, který zde byl pochován, nebyl však císař ale jeho syn Valerius Romulus, který tragicky zahynul v roce 309 n. l. ve věku 16 let. Poté již mauzoleum nebylo dále využito, protože císař Maxentius byl poražen a zabit v roce 312 n. l. u Milvijského mostu.
Mauzoleum mělo kruhový půdorys o průměru 35 metrů a bylo obklopeno impozantní kolonádou (quadriportico). Vzhledem připomínalo pantheon a mělo dvě patra. Jedno bylo polopodzemní a jako jediné se dochovalo.
Vzhledem k tomu, že zde nebyla nalezena téměř žádná výzdoba, předpokládá se, že nebylo nikdy dokončeno.
K pozůstatkům mauzolea přiléhá venkovský dům (Casale Torlonia), který zde nechala postavit rodina Torlonia