Kostel Santa Maria Liberatrice se nachází na náměstí Piazza di Santa Maria Liberatrice v římské části Testaccio. Byl postaven ve 20. století a nese stejný název, který patřil kostelu na Foru Romanu zbořeném v roce 1902.
Historie kostela Santa Maria Liberatrice
Když se římská část Testaccio v 19. století začala pomalu rozvíjet, rozhodl papež o Lev XIII. o vybudování kostela. Proto v roce 1887 zakoupil pozemek o pověřil benediktini z nedalekého kláštera Sant’Anselmo all’Aventino jeho stavbou a budoucí správou. Kostel měl být zasvěcen Panně Marii od Božské Prozřetelnosti (Santa Maria della Provvidenza al Testaccio). V městě však přetrvávala hospodářská a finanční krize a protože u benediktinů vyvolal svěřený úkol navíc protesty, ke stavbě v 19. století nakonec nedošlo.
Projekt obnovil až v roce 1904 papež Pius X., který stavbu svěřil salesiánům. Papež Pius X. rozhodl také o udělení titulu Santa Maria Liberatrice – na památku kostela, který byl postaven v roce 1617 nad ruinami kostela Santa Maria Antiqua na Foru Romanu zbořeném v roce 1902.
Stavba kostela podle projektu turínské architekta Maria Ceradini byla zahájena v roce 1906 a dokončena v roce 1908. Do nového kostela byla přeneseno také několik uměleckých děl z původního kostela na Foru Romanu, včetně ikony Santa Maria Liberatrice.
V současné době je jediným kostelem v části Testaccio a je stále ve správě salesiánů.
Exteriér kostela Santa Maria Liberatrice
Kostel je postaven v novorománském slohu, z cihel a travertinu. Fasádě dominují dve fresky, které jsou kopiemi fresek z kostela Santa Maria Antiqua. Freska zobrazující Ukřižování je věrnou kopií; druhá freska znázorňující Pannu Marii na trůně mezi sv. Quiricem, sv. Julií, sv. Petrem, sv. Pavlem, papežem Zachariášem a byzantským úředníkem Theodotem je pokusem o rekonstrukci původní fresky, které se dochovala jen část. Fresky jsou dílem Berounské umělecké školy (Německo).
Interiér kostela Santa Maria Liberatrice
Interiér kostela má tvar latinského kříže s centrální lodí a dvěma bočními loděmi, které jsou od centrální lodi odděleny čtyřmi sloupy z růžové žuly z městečka Baveno.
Mozaika na podlaze v centrální lodi je tvořena zlomky černého a bílého mramoru s vyobrazením geometrických obrazců a znameními zvěrokruhu.
Světlo do kostela proniká vitrážovými okny, které zobrazují epizody ze života Panny Marie (7 oken nad vchodem) a světce (v bočních lodích a transeptu). Vitrážová okna byla zhotovena mezi lety 1956 – 1964 malířem Lucianem Bartoli.
Transept a hlavní oltář
Na obou koncích transeptu se nachází oltáře. Vlevo je oltář zasvěcený sv. Františce Římské a vpravo se nachází oltář sv. Jana Boska, který se využívá při mši ve všední den.
V apsidě je umístěn oltář krytý baldachýnem z červeného mramoru, který podpírají čtyři žulové sloupy. Nad hlavním oltářem je umístěna ikona Panny Marie s ježíškem (známá jako Santa Maria Liberatrice) ze 16. století, která se původně nacházela v kostele na Foru Romanu.
Fresky v apsidě jsou od Luciana Bartoliho. V horní části je vyobrazena Trojice a Neposkvrněné početí a po stranách je šest fresek se salesiány a jeptiškami konajícími milosrdné skutky.
Po stranách apsidy jsou sakristie, které mají vchody z apsidy i transeptu.
Boční lodě
V bočních lodích se nachází oltáře. V levé lodi je to oltář zasvěcený svatému Antonínovy z Padovy (blíže ke vchodu) a blíže k transeptu se nachází oltář zasvěcený svaté Anně, matce Panny Marie. V pravé lodi se blíže transeptu nachází oltář zasvěcený svatému Josefovi a blíže vchodu kaple s freskami apoštolů a Krista (autorem fresek je pravděpodobně Luciano Bartoli).